Berlín: Přežrání se, hromada šutrů a spálenej jazyk PART 2

Takže pěkně popořadě. První den jsme to cestou do centra razili kolem zdi, která byla z větší části zatarasená plotama a fotogenickej kousek byl dost přelidněnej, ale přece jenom jsme si počkali (protože nemít tu klasickou fotku se zdí by byl zločin, ne?). Cílem týhle vycházky bylo dojít k věži.



Amen

No a dál? Dál jsme uplnou náhodou narazili na Mercedes-Benz centrum, kde měli vystavený mimo jiný skvosty i DTM speciál, ve kterym se vozil Mika Häkkinen alias Létající Fin. A kdo nás zná, tak ví, že jsme zapřísáhlí autaři. A ten, koho tohle nezajímá má smolíka, protože auta jsou naše vášeň.




Další zastávkou pak byla SOY, vietnamská veganská restaurace. To je to místo, kde jsem si neskutečně spálil jazyk, dejte bacha na horký rajčata, slupka dobrý, ale šťáva ukrutně vařící. po tomhle fajnovym asijskym obědě jsme se už šinuli k věži, kde bylo v řadě asi milion lidí, ale naštěstí se dole v automatu dají koupit lístky co začnou platit třeba až za hodinu a ještě k tomu vám pošlou smskou upozornění, že už byste měli jít.

Měli jsme teda hodinu a půl cca. Už cestou k věži jsme potkali Dunkin' Donuts a po vzoru americkejch filmů jsme si tam chtěli něco dát. No... skončilo to krabicí šesti donutů a naším prohlášením, že už nikdy víc. A to, že jsme čekali asi půl hodiny je věc druhá.



Fernsehturm




Co si budem řikat, výhled byl boží i přesto, že jsme tam byli až za tmy.


Druhej den jsme začli centrem, a to Reichstagem, kde se musíte registrovat předem a stejně vás tam nepustěj (my to zkusili 2x). Takže lehce rozmrzelí jsme pokračovali dál. Na véču jsme chtěli zajít do Vöner, kde ale bylo plno a tak jsme se potulovali uličkama a hledali něco vegan friendly - což dlouho netrvalo, protože v Berlíně je všechno vegan friendly a tak jsme zapadli do BBB. Burgrárna americkýho stylu s nejlepšíma burgrama na světe, nekecáme, zatim je nic nepřekonalo. 

Reichstag - sídlo Říšského sněmu

Potsdamer Platz





BBB


Poslední, třetí den jsme obhlídli Voo store, hipster butik, kde sako stojí jako ojetý auto :) a šli se nadlábnout do Santa Maria na nějakou tu mexickou kuchyni (nebojte se, recenze bude příště). Tohle celý se odehrávalo ve čtvrti Kreuzberg. Přirovnejme to k Holešovicím (těm dnešním v okolí Vnitrobloku). Umění na vás dejchá ze všech stran a alternativa taky. A ano i zával hipsterů všech věkových skupin.

Potom jsme se vydali do muzea Pergamon na tu slavnou Ištařinu bránu. No, co k tomu víc říct, přišli jsme, viděli jsme bránu a dalších x šutrů a šli dál. A to i přes to, že aspoň já historii miluju, ale tady si nás to prostě nezískalo. Pak jsme si dali něco na zahřátí ve Spreegold a skočili do katedrály, kde jsme vyšli až nahoru a viděli supr panorama. Na cestě zpátky už byla vážně zima, protože foukal ledovej vítr a do toho nás ohodil autobus co vybral asi tu největší louži v Berlíně, která čekala jenom na nás, no nevadí. Už jsme měli namířeno zpátky na pokoj, ale cestou jsme potkali Veganz, prostě supermarket, ale komplet veganskej. Tam jsem si koupil lahváče do vlaku. Do vlaku? Jo přesně tak, v Berlíně nás uchvátilo jak každej druhej, ať v obleku nebo v teplákách, na nástupišti otevírá lahváče a směle nastupuje do vlaku nebo metra. Tak jsme prostě chtěli zapadnout.





Berlínský dóm
Veganz




Náš odjezdovej den jsme strávili v Momos, což je veganská knedlíkárna, tím myslíme ty plněný knedlíčky z Nepálu. A bylo to naprosto super. Pořád nám zbejval nějakej čas, tak jsme přeběhli z Momos do The Barn, supr kavárna, kde jsou zakázaný notebooky, to aby se mluvilo a nesurfovalo. Příjemná kavárna s jejich vlastní pražírnou a příběhem ke každý nabídce z menu. Nakonec jsme ještě na rychlo vešli do Coffee Fellows, kavárna kde mají vrabčáky. Fakt. Prostě popíjíte kávu a kolem poletují vrabci. Dokonalý. Teď už jen cesta domu, ale to už není nic zajímavýho, jen 4 hodiny sluchátek v uších.

Bronx

Santa Maria

Momos

The Barn




Doufáme, že se vám náš vejlet do Berlína líbil. Víme, že tahle druhá část byla delší, a nebylo lehký to dobře uchopit, ale budem se zlepšovat.

Krásnej tejden :)

Dominik a Lenka

PS: Těšte se na poslední článek z Berlína, kterej bude jenom o recenzích podniků, který jsme tam navštívili.

You Might Also Like

2 comments

  1. Vegan store by se mi hodil. Ne teda, že bych chtěla být vegan, ale nemyslím si, že by mi to vadilo, kdybych měla takovouhle "sámošku" někde poblíž, kde by bylo všechno na jednom místě, protože jak už jsem jednou zmiňovala, jsem děsně lenivá a když je nejblíž Lidl, tak jdu prostě do Lidlu a nepotáhnu se až ke Slavíkovi na Masaryčku (I když z Nový by ten Slavík asi byl blíž, nu což :D).
    Zajímalo by mě, proč už si nechcete dát donuty u Dunkin Donuts. Když teda pojmu to otřesný čekání. Já tam teda donuty nikdy neměla, ale v Londýně jsem šla kolem a pravděpodobně bych takovou sumu za donuty ani nedala, protože mimo to, že jsem lenivá, tak jsem taky solidně krkavá, ale zase když cestuju, tak to kašlu, protože "peníze budou, my nebudem" (jak řiká moje mamča). Takže nechutnaly? Nebo v tom snad bylo něco jinýho? Z fotky totiž vypadají lákavě.
    Musím uznat, že se trochu bojím toho posledního článku. Německo jsem nikdy ráda neměla, teda hlavně němčinu, a vždycky když jsme měla jet jen do Drážďan, tak jsem z toho měla vítr, protože se cítím strašně trapně, když na mě někdo mluví a já mu nerozumím. Každopádně vaše články mě strašně nutí tomu dát šanci. Ne teda, že bych se třeba zrovna do toho Berlína podívat nechtěla jo, ale prostě ta jazyková bariéra je pro mě trochu nepřekonatelná.
    Ale joo, budu se těšit na tu poslední část. :D A za to spálený kuře k obědu, který mi teď stydne na lince, to rozhodně stálo.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak tentokrát odpovím já, za prve, myslím že mluvím za oba, že jsme taky lenivý, ale za ty fajnovky co potkáváme se tam klidně vydáme. Za druhý, Dunkin Donuts, lákavě to vypadá to jo, ale je to přeslazený, je to z mraženýho polotovaru a na čerstvý to prostě nemá a za třetí toho bylo strašně moc (kupovat 6 donutů prostě nebyl dobrej nápad). A co se toho Německa a jazyka, no já to mám ouplně stejně, nesnášim němčinu a nikdy jsem neměl Německo nijak v lásce. Ale dá se to lehce překonat, jo furt jsem nadával jak mě ten jazyk štve a nelíbí se mi a že ničemu nerozumim, ale zrovna v Berlíně je anglina uplně všude takže to bylo v pohodě. Takže tomu dej šanci.

      A přesně, když někam vyjedem tak "peníze budou my nebudem" je naše heslo. Takže asi tak.

      A ač to zní blbě, tak jsme rádi za to spálený kuře, známka toho že jsi fakt četla :D

      Smazat

Domů Příspěvky Portfolio Kontakt