Krakov: Taxík za litr, Velikonoce a skoro noc v base


Krakow, o tomhle krásnym polskym (všechny stereotypy stranou) městě jsme přemejšleli docela dlouho dobu. Já (Dominik) jsem v Krakowě byl už dřív a moc se mi tam líbilo, akorát bylo strašný počasí, tak jsem si ho nemohl pořádně užít. Zároveň jsem to tu Lence chtěl ukázat a konečně na to došlo. Jeli jsme do Krakowa a stálo to za to.

Jeli jsme s Regio Jetem - vlakem z Prahy do ostravy a pak busem. Bydlení šlo opět přes AirBnB a tentokrát to byl zatím nejlepší úlovek, vlastní byteček kousek od židovský čtvrti a mhd hned přes silnici, krása. A jako třešnička na dortu nás hostitelka odvezla od autobusovýho nádraží autem hezky až ke dveřím, pecka.


Po zabydlení jsme se hned přesunuli do města, kde jsme nakonec skončili v židovský čtvrti. Večer jsme skočili na veganský sushi do jednoho příjemnýho podniku Pod Norenami. Neskončilo to ale jenom u sushi, dali jsme si i miso polívku a dortík (jak jinak taky).




Další den byla na plánu Osvětim, která je od Krakowa cca 70km. Sedli jsme na bus a za 2 hoďky jsme byli tam. To jsme ale ještě nevěděli, že se nedostanem dovnitř. Hned jak jsme vystoupili z busu čekala tam na nás MEGA fronta čekajících lidí. U pokladny nám řekli, že už je plná kapacita či co a my měli smůlu. Tak jsme se aspoň dostali do Březinky, tam je totiž vstup zdarma a kapacita neni nijak omezená. A nebudu vám lhát, ale takovou atmosféru jako na tomhle místě jsem ještě nikdy nazažila. Vidět to všechno na vlastní oči je fakt síla.




A teď přijde asi to nejzajímavější z naší cesty a to je samotná cesta z Osvětimi zpátky do Krakowa. Po 2 hodinách přebíhání z jedný zastávky na druhou, abychom se teda dostali zpátky nějakym autobusem, jsme se přes kvanta lidí furt ne a ne dostat na řadu. Na jednu zastávku autobus radši ani nepřijížděl. Začlo se pomalu stmívat a začala bejt fakt kosa a my čekali na poslední autobus v 7 hodin s domněním, že tentokrát se na řadu už dostanem. No, asi vám je jasný, jak to dopadlo. Autobusák nám zavřel dveře přímo před nosem (doslova) s tim, že už víc lidí vzít němůže a že přijede ještě jeden autobus za 20 minut. Mezitím se většina lidí rozutekla a my tam zůstali ještě s dvouma týpkama (asi Amíkama) a dvěma Němkama napospas osudu. Čekali jsme tam asi ještě hodinu až nám došla trpělivost a sedli jsme všichni společně do taxíku. Tohle byl taky docela zážitek. Nejenomže s náma ten řidič jel 130 mezi vesnicema, ale jel kilem i přes ty vesnice. Když jsme konečně asi v 9 večer dojeli do Krakowa, taxikář nás vysadil a účtoval si 32 euro na hlavu. Peněženka zabrečela a my šli na jídlo.

Třetí den jsme se chtěli spíš jen tak potloukat centrem měst a jen tak chillovat a užívat si volna. Věděli jsme, že jsou Velikonoce a že bude skoro všude nejspíš zavřeno. Po procházce okolím jsme si to vyšlápli na zámek Wawel, kterej dominuje celýmu Krakowu.


Jeden z kostelů

Zámek Wawel

Vynikající krémowka


Poslední den jsme ještě před odjezdem na nádraží hodili vegan hambáč v bistru Nova Krova a ten opravdu stál za to! Cestou na nádraží jsme ještě dostali pokutu (protože NĚKDO - ano já Dominik, si myslel, že je zbytečný si koupit lístek), ale naštěstí jsme to měli jen za jednoho a dali nám to za míň. Pravděpodobně viděli naši hrůžu v očích, když nám zbejvalo 20 minut do odjezdu autobusu a mi u sebe neměli absolutně žádnou škváru. Ále přišlo nám, že revizora obměkčil moment kdy jsem mu předal českou občanku, kdybych byl Němec tak už mu solíme 200 EUR na místě. Každopádně jsme to všecko zvládli relativně easy i se slevičkou. Poučení pro všechny - nejezděte na černo, nevyplatí se to.



Stalo se i vám něco podobnýho? Dejte nám vědět do komentářů ať se taky zasmějem.

Díky za přečtení

Dominik & Lenka



You Might Also Like

2 comments

  1. Ty bláho, tak to s tou Osvětimí docela naštve. Nebo já bych teda...nebyla bych naštvaná, ale mrzelo by mě to. Každopádně...musim se přiznat, že já bych si do Osvětimi asi ani netroufla. Říká se, že to je strašně silnej zážitek a neřikám, že jsem úplně nějakej posera, ale on i ten Terezín ve mně vyvolává takovej trochu zvláštní pocit a to to vlastně byl převážně pracovní tábor, jestli se nepletu. Jako vidět vlasy a kusy oblečení po lidech, který tam umřeli...zkrátka si nejsem jistá, jestli bych to zvládla, ale na druhou stranu to musí být opravdu něco se tam podívat.
    Taky se přiznám, že do Krakowa by mě asi nikdy nenapadlo jet. Ne, že bych to nějak zavrhovala nebo diskriminovala nebo tak něco, ale Polsko celkově mě vůbec neláká. Pravděpodobně od tý doby, co mi mamka říkala, že tam kdysi byla se školou na nějaké několikadenní exkurzi a v hotelu tam po ní lezli švábi ve sprše nebo co a já si to vždycky jen představim a mám husinu. :D Takže takovej blok od ní mám. :D
    I vy vegani už mě štvete, všechno to jídlo vypadá tak božsky a chutně. A určitě je to všechno i úplně zdravoučký a prostě...ach jo, jste boží. :D
    A co se týče pokuty, tak tu jsem platila jen u nás. Pětikilo za to, že jsem vjela do zákazu vjezdu. Na mojí obranu, ta značka byla za větví. :D

    OdpovědětSmazat
  2. Osvětim je sice silnej zážitek, ale fakt to za to stojí, člověk si zas na chvilku uvědomí, co vlastně má a v čem žije.
    Já to řikám furt, že veganský jídlo je prostě nejlepší! 😄 Jinak děkujem za komentář ❤️

    OdpovědětSmazat

Domů Příspěvky Portfolio Kontakt