Je středa 1:00 a nám zvoní budík, na kterej nikdo nereagujeme a radši vstáváme až v 1:45 (sraz máme na 2:00), se zalepenýma očima vylejzáme z postele a jdeme se připravit, jedeme totiž do Itálie! Já po asi sedmi a Dominik po pár letech zase uvidíme pořádný hory. Jsme děsně unavený a dost naštvaný (nechcete především Dominika vidět po ránu), ale všechno to přebíjí pocit, že zas někam jedem. A tak je 2:11 (jojo, taková nekřesťanská hodina), sedáme do auta a vyrážíme vstříc čtyřem dnům v Itálii. Jenom čtyřem, ale prostě to tak vyšlo, příště dáme aspoň tejden.

Kolem půl jedný dorážíme na místo ubytování do horskýho městečka Spormaggiore, ze kterýho to je jenom 10 minut autem na sjezdovku. Ubytko jsme brali tentokrát přes Booking a nemohli jsme si ho vynachválit, apartmán pro šest lidí naprosto dostačující a krásnej <3. A tentokrát jsme sem nevalili sami, ale rovnou s celou familií.



Tenhle první "příjezdovej" den jsme na svah nešli, až takový fanatici nejsme, a končí to asi tak, že jsme se jeli podívat do městečka Molveno, kde je krásnej výhled na jezero a celkově je to klasická italská vesnička. Výhodou bylo, že Dominik tu s jeho mamkou už hodněkrát byli, takže věděj co kde je a kam se podívat. Na vejlet se dá jet třeba i k Lago di Garda, ale to jsme nestihli, to zase až příště.


Další zastávkou bylo městečko Andalo, což je tu takový centrum dění, je tu hlavní velká lanovka, obchody (400 eurový bundičky apod.) a nějaká ta restaurace. Nakonec jsme dojeli do Fai della Paganella, kde je další lanovka, kterou se dostaneme nahoru. Odtud jsme jezdili na svah, protože první půlku dne je slunce právě na straně hory, kam ústí lanovka odtud. Svezete se nahoru a vystoupíte hnedka vedle hospody, kde točej i plzeň (Českem se to tu jen hemží, což nám tentokrát moc nevadilo). Takže ideál. No a nezbajvalo už nic jinýho než jezdit a jezdit.






První den bylo počasí takový, no, prostě bez slunce, nevadí, to se přežilo, druhej den byla mlha a třetí jsme konečně byli v Itálii, tentokráte to tolik nevyšlo, ale jezdit se dalo furt. Doplníme, že Lenka nemá svoje přeskáče, ty jsme zapůjčili v obchodě/půjčovně Happy Sport a můžeme vřele doporučit, i přes to, že nakonec botky byli k ničemu protože Lence drtily nohy, byly bohužel moc úzký, ale to jsme nemohli poznat dokud se na nich párkrát neprojelo.













Dominik & Lenka